Přechod na Sony A7 III
Recenzí nové Sony A7 III je na internetu plno, měl jsem v plánu ji vydat dřív, plán mi trochu zkomplikovalo dodání footaparátu. Sony asi nestíhá vyrábět.
Recenzi jsem se rozhodl pojmout trochu jinak, nebudu zde vypisovat veškeré specifikace, pokusím se to spíš pojmout z hlediska přechodu – můj první foťák byl Canon 1000D, následoval Canon 600D, poté 5D mark II a následně Canon 6D. Jednoduše řečeno jsem byl odchovaný na Canonech, samozřejmě jako fotograf mám kolem sebe plno lidí, kteří také fotí. Častěji a častěji jsem se setkával s tím, že fotografové v mém okolí přecházeli na Sony (A7, A7 II, A7R).
První přechod na značku Sony jsme v AG Production udělali především kvůli videu, které je nesrovnatelně kvalitnější než u Canonu (př. Canon 70D vs. A6300). Dalším důvodem byla samozřejmě velikost, snímková frekvence, autofokus... Prostě z hlediska kvality videa Sony rozdrtilo Canon.
Přiznám se, že jako hlavní tělo na focení jsem v značce Sony neviděl příliš velký potenciál, dokud… Dokud nevyšla nová fullframe bezrcadlovka Sony A9, ta způsobila lehkou revoluci, z mého pohledu především v ostření a ve výdrži baterie, stojí ovšem přes 120 000 CZK, profesionální fotograf má těla vždy dvě, čili pro většinu fotografů téměř nemožný cíl pořídit si tak nákladnou techniku.
Ovšem netrvalo dlouho a Sony představilo nový model, konkrétně A7 III. Fullframe bezrcadlovku, která má v sobě zmíněné revoluční ostření i stejnou baterii jako Sony A9 s vyšší výdrží. Cena je ovšem poloviční – 60 000 CZK. To už je velký důvod k zamyšlení, nemyslíte?
Proč přejít z Canonu
Pokud fotíte na Canon, určitě znáte výhody i nevýhody těchto těl. Budu zde srovnávat především Canon 6D vs. Sony A7 III – vím, že je to z části nesmyslné srovnání, ovšem mimo Canonu 6D Mark II zde není nic v podobné cenové relaci od značky Canon. A mezi 6D a 6D Mark II není příliš velký rozdíl. Navíc si myslím, že přechod z Canonu 6D na Sony A7 III je velmi častý.
Připadá mi, že Canon u levnějších fullframu téměř neinovoval a od 5D Mark II a 6D není žádný rozdíl, možná jen v tom, že je to novější model. Zatím co Sony inovuje v takovém rozměru, že člověk jen žasne. U mě byl zlomový bod pro koupi Sony A7iii autofokus a počet ostřících bodů.
Sony A7 III klady:
- autofokus, to je něco, co si prostě nemůžu vynachválit, Sony ostří na obličej, na oko, nebo tam, kam si přes dotykový displej kliknete. To je prostě wow, mám Sony A7III jen pár dní, ale jsem sním maximálně spokojený
- velikost těla
- hledáček, který je digitální a ukazuje expozici scény – nestane se vám to, že budete mít podexponovanou nebo přeexponovanou scénu. To u Canonu nečekejte.
- dynamický rozsah
- ostrost – fotky jsou opravdu ostré jak břitva, rozhodně ostřejší než u Canonu
- ISO – u Canonu 6D, když fotíte v tmavším prostředí je použitelné maximálně 3200 ISO, u Sony tohle řešit vůbec nemusíte. Opravdu, nemusíte.
- 2 sloty na paměťové karty
Sony A7 III zápory:
- výdrž baterie oproti Canonu
- menší výběr objektivů (bez přechodky), každým dnem bude možné koupit Sigmy Art s bajonetem E, což tento problém vyřeší, každopádně stejně starší Canon L objektivy seženete na každém rohu a téměř za pár korun. Čili přechod na nativní skla s bajonetem Sony E je opravdu dost nákladný. Obzvlášť u zoom objektivů.
- nabíječku na baterky u A7 III za 60 000 CZK nečekejte, dostanete jen USB kabel, to mě trochu zklamalo
- dotykový displej funguje jen na zvolení ostřícího bodu a pohyb při prohlížení přiblížené fotky
- nelze nastavit velikost RAWu (lze zvolit jen komprimovaný nebo nekomprimovaný), to může být pro reportážní fotografy docela problém, obzvlášť pokud má nekomprimovaný RAW / ARW 50 MB.
Canon 6D klady:
- výdrž baterie
- cena
- stavový řádek
Canon 6D zápory:
- 1 křížový ostřící bod
- dynamický rozsah
- velikost
- nulový vývoj oproti 5D mark II
Po pár fotkách s A7 III si myslím, že Canon nevezmu do rukou dlouho. Dle recenzí a specifikací mi bylo jasné, že Sony bude špičková bezrcadlovka, mé očekávání nezklamala ani v nejmenším.
Proč nepřejít na Sony?
Vezmu-li to z naší situace, máme 2x Canon 6D, k tomu objektivy Canon EF 17-40mm f/4,0, Sigma 35mm f/1,4 DG HSM ART, Canon EF 24-70 mm f/2.8 L USM, Canon EF 135mm f/2,0 L USM, Canon EF 70-200mm f/4L USM. Jak můžete vidět, ohnisko od 17mm do 200 mm je 100% pokryté, máme tak jistotu, že nás na zakázce nic nezaskočí (málo místa, vzdálený objekt apod.).
Když vše prodáme (bazarové ceny):
- 2x Canon 6D = 50 000 CZK (když budeme mít štěstí)
- Canon EF 17-40mm f/4,0 = cca 10 000 CZK
- Sigma 35mm f/1,4 DG HSM ART = cca 16 000 CZK
- Canon EF 24-70 mm f/2.8 L USM = cca 17 000 CZK
- Canon EF 135mm f/2,0 L USM = cca 17 000 CZK
- Canon EF 70-200mm f/4L USM = cca 10 000 CZK
Dostaneme se při prodeji veškeré techniky na sumu 120 000 CZK, tato suma bude stačit na zakoupení 2x Sony A7 III – čili cena za přechod je velmi vysoká, je určitě dobré si raději předem Sony vyzkoušet, zda Vám vůbec sedne. Určitě je nutné počítat s tím, že přechod bez investice cca 100 000 CZK není reálný. Samozřejmě je možné využívat různých přechodek, což cenu přechodu může o něco snížit.
My jsme 100% rozhodnutí k přechodu, máme v plánu vyzkoušet také přechodky pro využití Canon objektivů, abychom nemuseli kupovat hned všechny nativní objektivy.
Pár ukázkových fotek z A7 III (foceno s objektivy Sony FE 55mm f/1,8 ZA Sonnar T a Sony FE 35mm f/1,4 ZA Distagon T):
[DS]
Jak vznikala animace pro centrum Valika
[nz_youtube id="AO1chz-J0aQ" width="" /][nz_gap height="25" /]
Dostali jsme poptávku vytvořit krátkou ilustrovanou animaci pro centrum Valika. Jako hlavní podklad nám byla poskytnuta zvuková stopa s textem a zvukovými efekty. Další podmínkou bylo dodržet vizuální styl centra a jednoduše sdělit to, co vlastně Valika dělá.
Storyboard

Prvním krokem k vytvoření takového videa je samozřejmě obrázkový scénář. Tvorba animace je časově náročný proces, a proto je nezbytné tento scénář vytvořit. Pomůže při animování, vytváření scén a rozhýbání postav, ale i sjednotí myšlenku zadavatelů a tvůrců. Animátor začíná tvořit scénu doslova z ničeho, a tak je nutné aby měl osnovu a skicy záběrů neustále před sebou. Tento scénář byl také poskytnut grafikovi, který vytvořil klíčové ilustrace postav a některých objektů prostředí.
Scénář byl připraven tak, aby přesně vyjadřoval to, co se v poskytnuté audio stopě odehrává. Kromě celkového zobrazení scény si animátor rozmyslí i samotný pohyb všech objektů a jejich součástí jako například: pohyb postav, rukou, prstů, očí, pohyb hodinové ručičky nebo kamery.
Příprava podkladů
Protože všechny ilustrace budou rozpohybovány, musí se upravit tak, aby to bylo vůbec možné. Postavy se rozdělí na jednotlivé segmenty, mezi kterými se vytvoří kloub, kolem kterého se daný segment může otáčet. V podstatě vytvoříme kostru v animačím programu a to nám umožní hýbat s objektem jak potřebujeme. Né všechny grafické podklady jsou dodány v křivkovém formátu, který by šel jednoduše importovat, a tak je třeba některé znovu “překreslit”.
Když už je vše připravené, vytvořím scény podle obrázkového scénáře - zatím bez pohybu. V této fázi hledám nejlepší odstíny a kombinace barev, nastavuji ideální záběr kamery a jednotlivé objekty a postavy umístím na své místo. V případě animace pro centrum Valika jsou všechny prvky umístěny ve 3D perspektivě. To umožňuje jednoduchou a efektivní práci s kamerou.[nz_gap height="25" /]

[nz_gap height="25" /]
Animování
Video je prakticky složeno z rychle posobě jdoucích fotek - obvykle 30 snímků za sekundu. Jeden tento snímek se nazývá frame. Rozpohybování objektů slouží tzv. keyframe (klíčový snímek). V tomto klíčovém snímku jsou k danému objektu nebo segmentu přidány hodnoty polohy, rotace nebo třeba velikosti. Moderní animování funguje tak, že se těchto keyframů vytvoří několik s různými hodnotami. Animační software pak mezi snímky sám dopočítá pohyb.[nz_gap height="25" /]

[nz_gap height="25" /]
Například kdysi musel animátor pro pohyb ruky, který trvá 1 sekundu (30 framů), nakreslit 30 obrázků a ty seřadit za sebe. Dnes za pomocí keyframů vytvořím polohu ruky na začátku (1. frame) a nakonci (30. frame). Ostatních 28 snímků mezi počátkem a konecem za mě dopočítá software a já mám tak usnadněno spoustu práce.
To jakým způsobem se pohyb mezi keyframy vytvoří mohu ovlivnit pomocí animačních křivek. Pohyb může být lineární, parabolický, skokový nebo jakýkoliv, který zvládnete definovat křivkami. V animaci se zpravidla upřednostňuje pohyb křivkový, který je pro lidské oko přirozenější (například plynulé zrychlení auta).

Konkrétně v naší animaci pro centrum Valika kromě pohybu postav, má velký vliv pohyb kamery. Ve videu je znázorněna chůze, mluvení, předání obrázku a to samotné příliš živé není. Proto v žádné scéně není statická kamera. V případě úvodu, kdy chlapec stojí za oknem, se dokonce kamera výrazně přiblíží k oknu, právě aby ukázala na jeho smutnou tvář. Zkuste si představit tuto scénu bez pohybu kamery - jistě by výsledný efekt nebyl stejný.
Detaily a dokončení
V poslední fázi tvorby videa jsem se snažil obohatit prostředí scén o různé drobnosti. Byly přidány hodiny, polička s knihami nebo třeba váza s květinou. K objektům byl přidán stín a naposledy upraveny odstíny barev. Jak to tak bývá, vždy se najdou ještě drobnosti k opravám, které byly v průběhu tvorby přehlédnuty. Za věcných připomínek zadavatele jsme tyto drobnosti opravili a dílo bylo hotové.
I přes usnadňující funkce moderních animačních programů je animace časově náročný proces. V případě tohoto projektu jedna sekunda výsledného videa trvala přibližně 1,25 hodiny.
[KCH]
Maturitní ples Prvního českého gymnázia
Náročná sezóna se nám blíží ke konci, máme za sebou 23 maturitních videí a 6 plesů, na kterých jsme si vzali na starost fotoreportáž. Menší ukázka jednoho znich, konkrétně plesu Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, třídy 4.A.
[DS][nz_gap height="25" /]
Podzimní Karlovy Vary
Během dvou podzimních týdnů jsme fotografovali fotky pro město Karlovy Vary a Plzeň. O fotografování v Plzni si povíme a fotografie ukážeme až příště. Nyní bych se rád zmínil o fotografování podzimních fotek v Karlových Varech. Zadání fotografií znělo: „Podzimní Karlovy Vary“, rozhodli jsme se proto samozřejmě o zachycení Karlových Varů v plné podzimní kráse. Objeli jsme celé Karlovy Vary křížem krážem od kolonády až přes Tři kříže. Lezli jsme po skalách, abychom dostali úžasné pohledy, které nezíská každý.
Aby série fotek ještě více ožila, rozhodli jsme se do fotografií zapojit i živý element. Domluvili jsme lidi, sbalili techniku, blesky a vydali jsme se opět do Karlových Varů. Snažili jsme se zachytit možný život a aktivity jak turistů, tak místních. Dost o fotkách, podívejte se na naší práci sami.
Fotografie vznikly ve spolupráci s MEDIA a.s.
[DS][nz_gap height="25" /]
Postprodukce fotografií
Svatební fotografie zpracováváme zpravidla 14 – 30 dní. Často slýcháme dotazy proč zpracování fotografií trvá tak dlouho. My bychom vám to v tomto článku rádi objasnili. Začneme od začátku, když nafotíme svatbu, například půldenní balíček (6 hodin focení), vznikne asi 600 – 1200 fotografií.
1. Třídění fotografií
Vymazat nepovedené, nezaostřené snímky, zavřené oči, v případě 4 stejných fotografií vybrat 1 – 2 nejlepší apod. Jakmile všechny fotografie probereme, vytřídíme, zůstane nám přibližně 450 – 600 snímků nejlepších snímků. V tuto chvíli se můžeme dostat k další části postprocesu.
2. Úprava fotografií
Fotografie ze svateb (i z plesů) upravujeme všechny. To znamená, že si každý snímek zvlášť prohlídneme a upravíme, ořízneme, doostříme, dokud nebude dle našich představ. Jakmile jsou fotografie vyladěné, můžeme se dostat k další, stejně tak důležité části.
3. Retuše pleti
U společných novomanželských snímků se v případě potřeby zaměřujeme i na nedostatky pleti, pupínek např. ze stresu se může udělat před svatbou téměř v jakémkoliv věku. Co nezakryje make up, s tím si poradíme my.
[nz_sep top="20" bottom="20" width="" height="" type="solid" color="#e0e0e0" align="left" /]
Pokud se dostaneme přes zmíněné body úprav, vyvažování barev, ořezávání, třídění a retuše, můžeme fotografie klientovi předat. Tento článek vznikl proto, abychom vám ukázali, co všechno se s čistým surovým snímkem dělá, než se dostane do vašich rukou.
Podívejte se sami na příklady fotografií PŘED a PO. Upravený snímek zobrazíte přejetím myši.
[DS]




Prachovské skály
V rámci zasloužené letní rekreace jsem navštívil další zajímavou lokaci, o kterou bych se s Vámi rád podělil.
Prachovské skály leží severozápadně od města Jičín a jsou součástí Českého ráje. Mohly by zajímat především horolezce, rodiny s dětmi (nachází se tam i speciální trasy pro maminky s kočárky) a nepochybně také fotografy, pro které tento článek vzniká především.
Na fotografování Prachovských skal jsou ideální vyhlídky, které naleznete díky turistickým značkám (neříkám ale, že jsme trochu nebloudili). Na fotografie v mém podání se můžete podívat níže. Občas je potřeba zahrát si na horolezce i s foťákem a vydat se na místa, kde už je vstup zakázán, ale co by člověk pro skvělou fotku neudělal.
Vstupné do Prachovských skal je 60 CZK pro dospělé osoby, příplatek za psa je 10 CZK. Parkovat můžete hned u vstupu do skal.
Prachovské skály rozhodně stojí za Vaši návštěvu.
[DS]
Fotografie centra Formosa
Pro centrum regenerace a neinvazivní estetické medicíny Formosa jsme vytvořili set fotografií exteriéru, interiéru, jednotlivých ošetření i studiové snímky na billboardy a pro zaměstnance.
Hlavní využití fotografií bude na připravovaných webových stránkách www.formosacentrum.cz, dále na různých tiskovinách od letáčků po již zmíněné billboardy.
Fotografování bylo náročné, trvalo přes 7 hodin. Další desítky hodin zabral postproces fotografií. Jak se snímky vydařili? Podívejte se sami.
[DS][nz_gap height="25" /]
Lukáš + Terka
Fotografie nebyly focené u moře, ale u jezera Medard, na který jsme se zaměřili v předminulém článku.
[DS]